Jak se slaví Velikonoce ve světě

Už víme, jak se slaví Velikonoce ve větší části Evropy. Ještě nám zbývá teplý jih, chladný sever a také exotické země za oceánem.  Zvyky ani pokrmy už nejsou tolik podobné těm našim, o to víc stojí za to prozkoumat je. Slovanské tradice jsou totiž jiné než ty germánské nebo třeba čínské. Někde po sobě hází vajíčka a někde zase barevný prášek.

Itálie, Řecko, Španělsko

V Itálii se náboženské tradice a oslavy prožívají velice silně, pořádají se procesí. Velikou tradici zde mají i velikonoční pokrmy (jehněčí, skopové, slané a sladké pečivo). Vajíčka mohou být schovaná ve slaných dortech, salátech, dezertech. Typickým velikonočním pokrmem je moučník z kynutého těsta colomba. Symbolizuje holubici, tedy mír a klid. Je podobný naší bábovce. Obsahuje mandle, kandované ovoce a čokoládu. Celé rodiny pak pořádají společné pikniky.

V Řecku mají zvyk přiťuknout si syrovým vajíčkem. Komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Velikonoční oběd je bohatá a přepychová hostina, na které se sejde celé příbuzenstvo. Řekové barví vajíčka pouze na červeno, což symbolizuje obnovu života a ukřižování Ježíše Krista. Velice populární jsou také vajíčkové bitvy. Vzduchem létají jak vejce syrová tak vařená natvrdo. Také se připravuje polévka Majiritsa z jehněčích vnitřností a další kulinářské speciality.

To ve Španělsku prochází na Velikonoce procesí se sochami Ježíše Krista. Na hlavě mají špičaté kapuce a někteří na výraz pokání nesou kovové řetězy. V mnohém se podobají oslavám v latinské Americe, kam přišly s prvními dobyvateli.

Norsko, Švédko, Finko

Na severu si o jaru mohou v době Velikonoc většinou nechat jen zdát. O to více je připomínají rozkvetlé kytičky, oblíbená kuřátka a vajíčka. Velikonoce připomínají březové metly, ozdobené pestrobarevnými peříčky, nastrkané do nádob na zemi před květinářstvími, a pestrobarevná papírová vejce ve výlohách, čekající, až budou naplněna sladkostmi. Symbolem Velikonoc jsou kuřátka, barevná vejce a také čarodějnice. Čarodějnice se vystavují jako symbol temna, končí totiž dlouhé zimní večery, tma, úzkost a dřív i hlad. V tomto období jejich vláda končí. S tím souvisí i to, že děti v pondělí chodí koledovatpřevlečenéprávě za čarodějnice. Neříkají koledy, jen zazvoní a požádají o sladkosti. Drsní seveřané nic zvláštního nepečou. Mazanec, beránek ani jidáše jim nic neříkají. Nejedí ani nějaká zvláštní jídla. Ale jehněčí si o Velikonocích dají. Nejčastěji ve formě masových kuliček s omáčkou.  V Norsku jsou velikonoční svátky spojené s detektivkami. Dokonce i potraviny jsou potištěné detektivními příběhy. Neobvyklé řešení vražd a sledování kriminálních příběhů. Objevují se v televizi, novinách a dokonce i na krabicích od mléka.

Anglie a USA

V Anglii a USA příchod Velikonoc ohlašuje masopustní úterý, známé pod názvem Palačinkový den. Nikdo přesně neví, proč jsou s tímto dnem spjaty právě palačinky, ale historikové předpokládají, že je to proto, aby se zkonzumovaly zbytky tuku, másla a vajec. Tedy jídel o nadcházejícím přísném čtyřiceti denním půstu zakázané. Malování vajíček v těchto zemích není nijak rozšířené, sem tam se tento velikonoční zvyk objeví.Tradičním velikonočním symbolem je zajíček, který přichází o Velikonoční neděli nadělovat dětem čokoládová vajíčka, hračky a mnoho dalších dobrot. Malý chlupáč schovává vajíčka buď venku nebo v domě a děti je pak pomocí hádanek a nápověd hledají. Z velikonočních pochoutek se pečou tradiční teplé křížové bochánky, které chutnají po muškátovém oříšku a sušeném ovoci. Oproti našemu mazanci se ale vejdou do dlaně a zdobí je kříž z cukru nebo cukrové polevy. V minulosti to bylo jediné sladké pečivo, které se mohl jíst o velikonočním půstu.

Asie

Asie je kulturně i nábožensky velmi rozmanitý kontinent, proto zde i Velikonoce můžete prožít v mnoha podobách. Například v Japonsku jde pouze o církevní svátek, který širší okolí ani nezaznamená. To v Indii se Velikonoce oslavují halasně a s fanfárami, ačkoli je zdejší křesťanská komunita velmi malá. Na Velký pátek je dokonce vyhlášen státní svátek a v obchodech jsou k dostání i velikonoční zajíčci. Ještě větší popularitě se však těší místní svátek Holi. Znamená oslavu příchodu jara, vítězství dobra nad zlem, den kdy se lidé bez rozdílů vrstev na sebe smějí, odpouštějí si, objímají se a přejí si: „šťastný svátek Holi“. Ale především po sobě rozverně házejí prášek všelijakých barev.

Právě tak v Číně slaví tradiční Velikonoce pouze 4 % populace. Ve stejnou dobu se oslavují vlastní svátek jasu a čistoty – Qing ming jie. Symbolem Velikonoc je zde králík, kuře a vejce. Vajíčka se tu již malovala před 3 tisíci lety. Číňané věří v jejich posvátnost. Jsou chápana jako symbol jara a úrody. To na Filipínách se místní mladí muži bičují do krve a poté se nechávají přibít na kříž, aby dokázali sílu své víry a sdíleli bolest, jakou prožil Spasitel.

Latinská Amerika

Velikonoce v Latinské Americe slouží k připomenutí si vášně, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Po celém kontinentu se pořádají různá procesí a průvody s bohatým doprovodným programem, jako je hudba a tanec. Oslavy pohltí celé město. Masa lidí nese Krista ze dřeva na ramenou, někteří za nimi pochodují i na kolenou. Je to jejich způsob vykoupení se ze svých hříchů. V domácnostech se jí ryby. Na Velký pátek je zakázáno červené maso. Každé dítě dostává velké čokoládové vajíčko, které uvnitř ukrývá nějaké překvapení: ať již bonbony nebo nějakou hračku. Obliba čokolády je zde poměrně veliká a vyrábí se z ní také zajíčci a další velikonoční symboly. Barevná slepičí vajíčka se nejčastěji vyfukují a plní se arašídy máčenými v čokoládě. Speciální větvičky lidé kupují u babiček prodávajících na ulici. Ty se pak zavěsí ve vchodě do domu jako požehnání. V Mexiku vyráží lidi do ulic s obrázky či krabicemi, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí, nebo se do nich mlátí. Tradičním velikonočním jídlem je zde delikatesní Capirotada. Je to zvláštní druh zákusku, který se připravuje z nakrájených okoralých rohlíků, hrozinek, másla, mléka, sýru, hnědého cukru, rajčat, cibule, jitrocele a dalších tajemství latinskoamerické kuchyně.