Jak slaví Velikonoce za našimi humny I.

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Oslavují jaro, probouzení přírody, svěže zelenou trávu a sluníčko. Jsou plné barev, dětského smíchu a především dobrého jídla. Co země, to jiný druh pečiva a tradice. Pojďte s námi na malý výlet napříč celým světem. Ukážeme vám, kde se peče tradiční pokrm v plechovce a kde se dříve darovala vejce zlatá.

Polsko a Slovensko

Polsko patří mezi země, kde je silně zakořeněný vztah k náboženství. Oslava Velikonoc proto tradičně patří mezi významné polské svátky. Začínají stejně jako u nás půstem, který je zakončen posvěcením košíčku. Ten je ozdobený zelenými větvičkami, nejlépe z vrby nebo břízy. Určitě v něm nesmí chybět vajíčko jako symbol zrodu, chléb jako symbol zdraví, sůl, pepř a bílá klobása jako symbol hojnosti. Tradiční velikonoční sladkou pochoutkou je Mazurek. Je to plochý moučník s různými náplněmi a bohatě zdobenou vrchní vrstvou. Na velikonočním stole má stát vedle košíčku s posvěcenými pokrmy beránek. I v Polsku se ženy a mladé dívky nechávají mrskat opentlenými pomlázkami, a dokonce velmi často i polévají vodou. Za „odměnu“ pak chlapci dostanou malovaná vajíčka. Slovensko je na tom velmi podobně jako Česká republika jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce.

Německo a Rakousko

Pro Němce a Rakušany jsou Velikonoce často dokonce významnější než Vánoce, protože se jimi symbolizuje radost z vítězství nad smrtí. Potrpí si tak na řadu velikonočních tradic. Děti hledají čokoládová a pestrobarevně zdobená vajíčka v trávě nebo na balkóně. V mnohých domácnostech lze spatřit stromeček ozdobený kraslicemi. Zajímavým zvykem je pálení suchých vánočních stromků, které se z celého okolí svážejí na jedno místo. Důvod je jasný, rozloučit se se zimou a přivítat teplé jaro. V Bavorsku se hází vejci přes chalupu, aby byla ochráněna před bleskem. V Rakousku bývají zase často k vidění velikonoční ohně - prastarý zvyk, který dříve sloužil k vyhnání zimy a přivítání slunce. Oheň svými očistnými účinky měl také zajistit plodnost, růst a dobrou úrodu. Specialitou je také zdobení veřejných kašen. Velikonoční jídelníček se tomu našemu naopak velmi podobá - nechybí v něm malovaná vejce, skopové nebo jehněčí maso, mazance z hutného těsta, koláče a také plněné koblihy. Symbolem rakouských Velikonoc jsou preclíky ve tvaru věnečku.

Rusko a Ukrajina

V těchto zemích, kde je pravoslavná církev, se drží starého juliánského kalendáře. A tak se i všechny církevní svátky se slaví se zpožděním. V době našich Velikonoc tak Rusové mají teprve Vrbnou (naši Květnou) neděli. Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů. Předchází jim čtyřicetidenní půst (začíná po skončení jarní hody - Maslenice). O svátcích se také hodně jí. Ale jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla, ani ryby. Když ale dojde na pečení, tak mají své verze mazanců. Ten ukrajinský se jmenuje paska, a je hodně dekorativní. Peče se v kulovitých formách a dovnitř se přidává pálenka. Vrch se zdobí dekorativními slovanskými motivy – nejčastěji kříži, ptáčky, spirálkami či copy. V Rusku to je zase Kulich. Pro pečení se užívají úzké vysoké formy, třeba plechovky a těsto by mělo překynout a vytvořit jakousi čepici či cylindr. Nahoře se pak ozdobí bílou polevou. Na Ukrajině v pondělí mládenci polévají děvčata vodou a děvčata jim to mohou v úterý oplatit.  Samozřejmostí jsou také malovaná vejce. Malování však probíhá více přírodním způsobem, umělé barvy se příliš nepoužívají, nálepky už vůbec ne. Klasika jsou vejce vařená v slupkách od cibule nebo trávě, která udělá krásnou mozaiku. Pomlázky ani polévání vodou zde neznají.

Francie, země Beneluxu 

Francouzi, milovníci dobré čokolády, rozhodně na symbolech Velikonoc nešetří. Není náhodou, že vejce naplněná čokoládou se zrodila právě zde. Na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV se darovala zlatá vejce.  Ta později nahradila kraslice malovaná. Dnes Francouzi slaví Velikonoce zpravidla v rodinném kruhu u oběda. Servíruje se jehněčí a vepřové maso. Na slavnostním stole však nechybí ani jarní zelenina jako hrášek, chřest a fazolky, dále sladký beránek, briošky a ovoce. Vedle tradice hledání nadílky v zahradě patří mezi dnešní velikonoční zvyky válení syrových vajíček z mírného svahu. V zemích Beneluxu, tedy v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku chodí děti v průvodech od farmy k farmě a sbírají vajíčka. Aby tato vajíčka našly, nosí s sebou ozdobenou hůlku jménem "Palmpaas" neboli tzv. velikonoční palmu. Tato hůlka je připevněna ke kroužku, který je pokryt zimostrázovým dřevem a je nazdobený barevnými papírovými vlajkami, skořápkami, pomeranči, rozinkami, fíky, čokoládovými vajíčky, malými koláčky a figurkami z těsta. Na Boží hod velikonoční se chystá speciální pokrm "Paasbrood" - sladký chléb s rozinkami a rybízem.