Pikantnosti hraběcího cukráře
Krabicí čokoládových pralinek nikdy nic nezkazíte. Vlastně se divíme, že se ještě tyhle bonbónky štěstí nepředepisují jako lék proti smutku a špatné náladě. Představte si, jak se zakusujete do čokoládové kuličky obalené v kakau, a když ji odlepíte od úst, uvidíte karamelovou náplň, která vám stéká po prstech. A hned je den veselejší, co říkáte? Pojďme se podívat, jak se to s pralinkami vlastně má...
Pokrm bohů
Kakao, ze kterého se pralinky mimo jiné také vyrábí, pila už vyšší aztécká a mayská honorace. Bylo taktéž součástí různých rituálů a obřadů. Aztécký vládce Montezuma prý vypil 40 džbánků kakaového nápoje denně. Není divu, že tyto boby přivezl do Evropy roku 1502 Kryštof Kolumbus jako dárek španělskému králi a královně. Jenže těm nápoj připravený slavným mořeplavcem nechutnal. Byl hořký a pálivý. Aztékové boby totiž nejprve upražili, potom rozemleli a do této hmoty přidali vodu a koření. Až podnikaví mniši vylepšili recept 'medem', vanilkou a 'cukrem'. O 300 let později potom holandský lékárník Conrad van Houten jako první oddělil kakaové máslo z kakaové hmoty položil tak základ první 'tabulce čokolády'. Odtud už byl jen krůček k přidání sušeného 'mléka' nebo oříšků.
Je libo šálek husté 'horké čokolády'?
Není to jen tak…
Základní kámen pralinek tvoří 'čokoláda'. Ta se vyrábí z kakaových bobů, což jsou stromy, které rostou zejména na jižní polokouli. Boby jsou takové oříšky, které se musí zbavit tvrdých skořápek a poté se praží. Tím získává 'čokoláda' svou nezaměnitelnou chuť, barvu a především aroma. Následně se drtí, mele a lisuje, čímž se oddělí kakaové máslo od pevné části jader (kakaový prášek). Na řadu přichází konšování (důkladné promíchávání a hnětení) a finální temperování. Jde o složitý proces, kdy se směs zahřívá a následně opět zchladí. Díky tomu se čokoláda rozplývá na jazyku, má tvrdou konzistenci, pevný a hladký lom a hedvábný lesklý povrch.
Už jste zkusili 'čokoládu upéct'?
Rozmazlete se praslinkou
Slovo „pralinky“ je odvozeno od jména hraběte Plessis-Praslin, kterému jeho kuchař podával mandle máčené v cukru. A ten „praslinkami“ rozmazloval své početné dámské návštěvy. Vyrobit pralinku lze dvěma způsoby. Ta o něco složitější pracuje s formičkami, které vylijeme tenkou vrstvou čokolády, aby vznikla jakási skořápka. Tu následně vyplníme libovolnou náplní. Na závěr „zavíčkujeme“ další vrstvou čokolády. Pro kulatý tvar slepíme dvě poloviny pralinek dohromady. Druhá varianta je podstatně jednodušší. Stačí mít po ruce již hotovou 'náplň', tu vytvarujeme do tvaru bonbónu a zase přelijeme čokoládou. Nebojte se zaexperimentovat a sáhněte také bílé. Přidáním potravinářského barviva nebo lžičky jahodového 'džemu' vznikne roztomilá růžová.
Vyrobit si domácí 'pralinky' je snazší, než si myslíte.
Kam ten svět spěje?
V obchodech dnes seženete čokoládu prakticky v jakékoli podobě. Od sladké tabulky s oříšky, tyčinky s jahodovou náplní nebo jako efektivní fontánu. Mimochodem, 'Thermomix®' funkce regulovaný ohřev udrží čokoládu rozmezí doporučovaných 33 až35 °C. Mexičané milují omáčku z hořké čokolády, 'chilli', 'pečených paprik' a 'hovězího masa'. Belgičané prodávají pralinky s náplní, která v ústech praská jako malý ohňostroj. Pozadu nezůstal ani kosmetický průmysl, a tak můžete sehnat čokoládové pleťové masky, šampóny, zábaly nebo rtěnky. Nejtěžší je asi odolat pokušení olíznout. V Bruggách prý dokonce uspořádali něco jako módní přehlídku, kde modelky byly oděné jen do čokolády.
Chcete i vy ochutnat něco neobvyklého? Zkuste tento 'dortík'.