Víte, která cibule patří do guláše?

Přituhuje. Venku už to není na lehké svetříky a kabátky. Už jste slyšeli o systému oblékání, kterému se říká „cibule“? Hoďte si to do Google, je to vážně mazané. Od cibule bychom se zkrátka mohli učit. Jde o základná kámen gastronomie, bez které by nebyl žádný guláš ani omáčka silný. Pojďme ji tedy svléknout z jejích sukének…

Slušně nadupaná

Cibule k nám přišla z Asie, kde je dodnes považována za všelék. Jak by ne, však je bohatá na kyselinu listovou, která je velmi důležité při plánovaném početí. Obsahuje ale i vitaminy B, C, E a karoteny. Pokud jde o minerály, v cibuli jsou zastoupeny železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď a jód. Uf, slušný výčet, co?

Na zdraví

Lidové léčitelství ji řadí mezi universální surovinu na téměř jakýkoli neduh. Ulevuje od nachlazení, angíny i chřipky. Šťáva z cibule posypaná cukrem je jedním z nejstarších a stále velmi účinných receptů na kašel. Podobný účinek má i cibulový odvar nebo čaj.

Na rýmu je zase dobré vdechovat páry z čerstvě nakrájené cibule. Je pravda, že si trošku pobrečíme, ale účinek za to stojí. Výpary z cibule si totiž poradí s viry, které nás obtěžují na sliznici a v dutinách.

Stejně blahodárně působí také na trávení (syrovou raději spařte horkou vodou), vysoký krevní tlak i hladinu cholesterolu. Pravidelná konzumace předchází křečovým žilám, poruchám prokrvování rukou či nohou, hemoroidům, ale i infarktu. Cibule podporuje činnost srdce a čistí náš cévní a žilní systém.

Žlutý poklad

Toliko ze světa zdraví. A teď vzhůru do kuchyně. Asi nejběžnější je cibule žlutá. Pro svou intenzivní chuť a aroma se hodí zejména do zmíněných základů, gulášů, perkeltů či omáček. Na rozdíl od ostatních, jemnějších druhů jí delší tepelná úprava nijak nevadí, naopak – šťáva v guláš není prakticky nic jiného než hromada dokonale rozdušené cibule.

Bílá

Je nenahraditelná zejména ve studené kuchyni. Je totiž jemnější než lahůdková cibulka. Tepelnou úpravou ztrácí svou chuť a je také podstatně dražší než běžná žlutá, proto se na klasické vaření a dušení příliš nehodí.

Poznáte ji podle slupky s lehkých žlutavým zabarvením. Její dužina má bílou barvu a ve srovnání se žlutou cibulí o mnoho tenčí strukturu. Když bílou cibuli osmahnete na másle, začne prosvítat a ztrácí svou chuť.

Moc se tedy nehodí na klasické vaření, využívejte ji raději ve studené kuchyni. Nakrájejte ji za syrova na kostičky nebo do zeleninových salátů. Výborná je také ve studených omáčkách (např. v tatarce) a dipech. Využijete ji rovněž v pikantnějších pomazánkách. Pro jsou jemně štiplavou chuť se hodí do amerických hamburgerů, poctivých českých karbanátcíh a sváteční sekané, kde není cítit tak agresivně jako ta žlutá.

Červená

Červenou cibuli, která není tak štiplavá jako cibule žlutá, řada z nás zbožňuje pro její příjemnou vůni a nasládlou chuť. Tento druh cibule má všestranné využití ve studené kuchyni.

Můžete ji použít do salátů (včetně toho bramborového), na zdobení chlebíčků a hotových pokrmů, napíchnout na špíz společně s další zeleninou a masem i přihodit do libovolné směsi typu „čína“. Jenom pozor: dlouhým vařením ztrácí svou barvu, chuť nikoli.

Šalotka a jarní cibulka

Díky svým jemným a mírně nasládlým chutí jsou vyhledávanou ingrediencí tam, kde je třeba nenápadně podtrhnout chuť pokrmu, dozdobit ho, avšak nepřehlušit hlavní linku. Nebojte se použít ani nať, která chutí připomíná pažitku. Šalotku využijeme jak při přípravě grilovaného a pečeného masa, tak i zvěřiny nebo ryb. Své místo má v omáčkách francouzského stylu, polévkách či salátech.

Jarní cibulku si nejvíce užijete syrovou. Delikátní je na čerstvém chlebu s máslem, sádlu se škvarky. Nebo v lehkých tvarohových pomazánkách, vaječných omeletách a v těstovinových salátech. Sluší jí to jako ozdoba míchaných vajíček, vařených bramborách a kaši. Může se i nakrájet na špalíčky a podusit s trochou soli a cukrem, který krásně zkaramelizuje a takto upravenou cibulku přidat jako přílohu k masu.

TIP

My jsme si ze všech cibulových podob asi nejvíce oblíbili v tomto jednoduchém avšak neuvěřitelně jedlém receptu. Hodí se jak k snídani, jako příloha k obědu i večeři a silnější jedinci si ho umí vychutnat i s dobrou marmeládou.