Vejdumek a pučálka aneb Velikonoce jsou tady!

Víte, co je to vejdumek a pučálka? Nebo co symbolizuje kříž na mazanci a jak mu říkají Britové? Velikonoční tradice a zvyky jsou neuvěřitelně pestré a mají hluboký historický význam. Pojďme se podívat na ty nejznámější, možná vás překvapí.

Beránek

V původní a historické verzi se s beránkem počítalo jako s živým zvířetem, a nikoli jako moučníkem k čaji. Pro pohany i židy byl symbolem čistoty, nevinnosti a představoval poslušnost Bohu. Na znamení Ježíšova vzkříšení tak bylo tradičně obětováno 'jehně'. Jenže jak šel čas, měnily a přizpůsobovaly se i velikonoční zvyky. Z čistě praktického hlediska se nejčastěji nad ohněm pekla verze z těsta nežli z masa. Už jen proto, že jehněčí si mohla dovolit jen nejvyšší vrstva obyvatel. Lidová vynalézavost si vždycky najde nějakou tu skulinku, a v tomto případě tomu není jinak. A tak si dnes pochutnáváme na beránku z 'piškotového', 'šlehačkového', 'tvarohového' a 'kynutého' těsta. Záleží pouze na vaší chuti, Thermomix® si poradí s jakýmkoli druhem a výsledek bude vždycky dokonalý.

Takže: máte už postaveno na dobrou 'kávu' k netradičnímu 'beránku s mákem'?

Kříž

„Mám to s tebou ale kříž..“ má mnohem hlubší význam, než si myslíte. Původně byl symbol kříže chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, a stal se tak symbolem věčnosti. V kulinárních kruzích ho v době Velikonoc uplatníte například na 'mazancích'. Zde má nejen náboženský charakter, ale i důležitou funkci při samotné přípravě. Při pečení díky němu párá dostává prostor, kudy z těsta uniknout. A mazanec díky křížku také lépe kyne. Jeho britská verze se jmenuje 'Hot cross buns' a není to nic jiného než sladká houska plná sušeného ovoce a koření. A ještě jeden rozdíl: pro pohanské Anglosasy kříž na povrchu 'bochánků' symbolizuje buď ukřižování nebo Měsíc rozdělený na čtvrtky. Podávají se s 'máslem', 'džemem' a smetanou. Tedy podobně jako naše české bochánky.

Snažíte se jíst zdravě? Upečte si třeba tento 'celozrnný mazanec se špaldou'. A nezapomeňte na závěrečný závoj z 'nasekaných mandlí'.

Vajíčko

Zatímco 'beránek','mazanec' nebo 'nádivka' jsou spíše lokální záležitost, to velikonoční vajíčko znají po celém světě. Jak by ne, však představuje nový život, plodnost, příchod jara. Egypťané se jím obdarovávali při oslavách jarní rovnodennosti. Po přísné postní době (kdy se vejce jíst nesměla) se naši předci s chutí pustili do jejich malování a zdobení, které předcházelo samotné konzumaci. Proto jsou velikonoční pokrmy jako 'nádivka', beránek, 'italská holubice' a 'mazanec' plná vajíček. Je to jako s dietou: po celou její dobu myslíte na 'čokoládový dort' a nemůžete se dočkat, až se do něho zakousnete. U nás dávají dívky barevná, 'natvrdo uvařená vajíčka' chlapcům jako odměnu za vyšlehání pomlázkou (má je omladit). Vyfouknutá (lidově se jim říká vejdumek) si nechte na ozdobu bytu. A co připravit z vaječné nadílky? Co takhle barevnou 'tlačenku', 'omeletu', 'kulajdu' a 'koprovou omáčku' nebo třeba domácí 'majonézu'?

Klasiku pak představuje vajíčková 'pomazánka' na čerstvém 'chlebu'.

Zelené ratolesti

Na jaře se přirozeně obklopujeme zelenými a kvetoucími rostlinkami. Ať už jde o nazdobené větvičky zlatice a břízy nebo květináči s krokusy a narcisky na velikonoční tabuli. Pro naše předky to mělo ještě jeden význam: vysévání obilí znamenalo počátek zemědělských prací. Tuto tradici držíme i dnes. S tím rozdílem, že mističkou s rostoucím obilím nebo travičkou lákáme jaro a slunce i do našich domovů. Výhodné je obklopit se i bylinkami, které můžeme zdárně použít i při přípravě (nejen) velikonočních pokrmů. Oživí třeba 'ředkvičkovou pomazánku', 'housku' s 'máslem' nebo krémovou 'polévku'. A ještě jedna odbočka k zeleným, klíčícím záležitostem: znáte pučálku? Jde o naklíčený 'hrách', který se poté opražil na sádle nebo másle a je to hotová vitamínová bomba.

Ryba sice spadá do postního období, ale v 'téhle' úpravě je naprosto delikátní. A navíc s křupavou bylinkovou krustou.