Vstupte do masopustního veselí
„Maso pust“? Ale kdepak! Období masopustu je plné šťavnatého masa, smažených moučníků, stolů probíhajících se dobrotami a všudypřítomných mastných pus spokojených strávníků. Vyplatí se užít ho jej na maximum, protože po něm přichází 40 denní postní období….
Pohanská tradice
Oslava masopustu byla původně pohanským svátkem, v tomto období se slavily tzv. saturnálie. To byl významný svátek starého Říma, slavil se jarní slunovrat a byly to oslavy k poctě Saturnově. Dnes je masopust spojený s největším křesťanským svátkem, s Velikonocemi. Vrcholem Masopustu jsou zejména tři dny (tučný čtvrtek, masopustní neděle, masopustní úterý) před Popeleční středou neboli Škaredou středou, která zahajovala čas „opuštění masa“. Masopustní dny trvaly až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.
Na Tučný čtvrtek, kterému se také lidově říkalo tučňák, se naši předci těšili celý rok. K obědu se většinou podávala vepřová pečeně se zelím, naducané knedlíky a samozřejmě s pivem. Každý si měl ten den dopřát tolik mastného jídla, kolik se do něj vešlo. Panovalo přesvědčení, že v tučný čtvrtek by člověk měl sníst co nejvíce masa, aby byl po celý rok při síle.
Poslední dny masopustu se tradičně nazývají ostatky nebo jako šibřinky, fašank, fašang. Kromě karnevalů se pečou masopustní koblihy, hodně se pije a jí. V dnešní době masopustní průvody a fašankové průvody masek probíhají často i v sobotu a v podstatě celý víkend, protože Masopustní úterý je přece jenom pracovní den.
V pondělí se pak pořádaly různé taneční zábavy, hrálo se divadlo a v úterý vesnicemi procházely průvody maškar, které každá domácnost pohostila.
Odbytím nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období.
Co si tedy dopřát, abychom masopust oslavili stylově, jako naši předci?
Dobroty
Rozhodně maso. První měsíce roku patřily zabijačkám, na které se těšili snad všichni, kromě hlavních aktérů: pašíků. Škvařilo se sádlo, škvarky, zavařovalo, nakládalo, sušilo a udilo maso. Mistři uzenáři vyráběli nepřeberné množství klobás, jelit, jitrnic a dalších masových delikates. Na plotně a v peci pak bublaly guláše, pekly se paštiky a sekané.
Všechna tato mastná dobrota se zajídala obyčejným chlebem, rohlíky, houskami a vydatným vývarem z připraveného masa. Pokud se ovšem nechcete odbýt, zkuste si k masu připravit například nadýchaný kynutý či bramborový knedlík nebo brambory ve Varoma. K tomu dobré dušené zelí nebo špenát Vhod přijde i skvělá omáčka s načechranou rýží, jemnou čočkou či obyčejné domácí těstoviny.
Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku bývaly koblihy smažené na másle. Se smažením koblih se podle některých pramenů začalo právě proto, že po zabijačce zbylo hodně sádla, které bylo třeba zpracovat dřív, než se začne kazit. Tak se v něm smažily koblihy. Na kynuté těsto toho není mnoho potřeba: mouka, droždí, nějaké to vejce, trocha mléka, cukru… Se zaděláním kynutého těsta vám pomůže Thermomix.
A když už budete v tom sladkém ražení, zkuste připravit i další moučníky, které se tradičně podávaly maškarám. Kromě dozlatova osmažených koblížků to byly také boží milosti (křehké, jemně nakyslé a jemné pečivo rozličných tvarů), šišky, vypečené vdolky, trdelníky, frgále, mákemkoláčekoláčky s nádivkou i a mnoho dalších sladkých potěšení.